I v září je na zahradách co pěstovat

V září už naplno cítíme přicházející podzim. Proto také připravujeme zahradu se všemi jejími záhony a soliterními výsadbami na zimní období. Vedle těchto příprav nás v září budou zajímat různé druhy zeleniny a ovoce, které je potřeba sklidit. Kromě podzimních jablek, hrušek a švestek v září dozrávají také ostružiny a ze zeleniny např. zelí, rajčata a všechny druhy s krátkou vegetační dobou jako jsou ředkvičky, hrách či saláty.

V září můžeme ovšem některé druhy zeleniny i vysévat, zajistíme si tak přísun vitaminů až do Vánoc. Než udeří zima, stihnete vypěstovat třeba špenát. Špenát je možné používat na přípravu salátů nebo ho můžete lehce podusit a ochucený podávat jako přílohu k pečenému masu. Semena špenátu vyséváme do hloubky 3 cm a vzdálenosti 15 až 25 cm. Špenát vysetý počátkem září lze sklidit už v říjnu. Kdo by se špenátu dostatečně nenabažil na podzim, ten může další výsev založit už v březnu.

Kromě špenátu můžeme na záhony na začátku měsíce ještě pořád vysévat ředkvičky, zimní salát, ozimý květák, kopr nebo česnek. Pro podzimní pěstování ředkviček jsou vhodné zejména odrůdy s malým olistěním. Semena vyséváme do řádků vzdálených 15 cm a do hloubky 1 cm. Aby nebyl vzešlý porost přehoustlý, ředkvičky jednotíme na vzdálenost alespoň 2,5 cm, případně je na tuto vzdálenost již vyséváme. Ředkvičky sklízíme po třech až čtyřech týdnech od výsevu. Jakmile dorostou, nenecháváme je v půdě dlouho, aby nezdřevnatěly. Pozdní stejně jako rané výsevy můžeme zakládat také v krytém prostředí.

Září dále představuje ideální období pro sázení brzy na jaře a v létě kvetoucích okrasných rostlin. Měli bychom si proto promyslet, které z okrasných rostlin chceme příští rok pěstovat. V září vysazujeme hlavně cibuloviny, konkrétně tulipány, krokusy, kosatce a narcisy. S výsadbou posledně jmenovaných přitom počkáme na konec měsíce či začátek října. Tyto tzv. podzimní cibuloviny jsou nenáročné a jejich výrazné květy se dobře vyjímají na každém záhonu.

K dalším činnostem, které jsou pro měsíc září obvyklé, vedle sklízení patří také rytí a hnojení záhonů, jenž je potřeba připravit na další pěstování. I u této činnosti je vhodné mít plán, jaké druhy zeleniny a na kterých záhonech chceme příští rok pěstovat. Některé druhy jako např. česnek čerstvě hnojené záhony totiž nesnáší. Kromě rytí a hnojení je i v tomto období užitečné ještě věnovat čas na odstraňování plevele. Plevel, který zneškodníme nyní, se totiž nebude moci vysemenit a my se tak na jaře budeme moct věnovat na zahradě dalším pracím nebo více relaxovat, jak je komu libo.

Počasí v září sice ještě umožňuje nošení lehkých oděvů, ale noci jsou už poměrně chladné. Před klesajícími teplotami je potřeba zabezpečit nejdříve všechny pokojové rostliny, které jsme na léto na zahradu vystěhovali. K ochránění ostatních choulostivých rostlin si připravíme netkanou textilii případně chvojí či mulčovací kůru, kterou citlivé výsadby před prvními mrazy zakryjeme. K nízkým teplotám citlivé okrasné dřeviny nezapomeneme zároveň přihnojit, i to jim umožní přečkat zimní období v dobré kondici. Dřeviny a zejména jehličnany, aby přečkaly zimu úspěšně, je v tomto období navíc potřeba důkladně zalévat.

Pokud nyní přesadíte bylinky ze záhonů do květináčů, můžete si zajistit jejich čerstvý přísun po celou zimu. Květináče s bylinkami přes zimu pěstujeme na chladnějším a dostatečně světlém místě a omezíme jejich zálivku. Část bylinek ponechaná venku většinou přečká zimu v pořádku pod vrstvou mulčovací kůry.

Leave a Reply

You must be logged in to post a comment.